Vánoce – asi neexistuje svátek, který by byl v Čechách považovaný za tradičnější. Dodnes se více či méně udržuje velké množství zvyků, které jsou s tímto obdobím roku spojené. Pojďme se tedy podívat, co si představit pod pojmem staročeské Vánoce.
Pokud pojmeme staročeské Vánoce z hlediska výzdoby, zcela jistě nás napadnou vánoční ozdoby, stromeček, cukroví a spoustu dalších dekorací, které dnes najdeme v českých domácnostech.
Bez čeho si nelze Vánoce představit?
Vánoční stromeček
Věděli jste, že první vánoční stromeček se v české domácnosti objevil až v 19. století, konkrétně roku 1812? Že se Vám to zdá pozdě? Existuje záznam, že jako první nazdobil vánoční strom ředitel Stavovského divadla v Praze Karel Leibich, který před Vánoci pozval do svého domu hosty. Místnosti, kde oslava probíhala, vévodil krásně nazdobený strom, na kterém nechyběly svíčky a další ozdoby. Tento zvyk se začal velmi rychle šířit a největšího rozmachu dosáhl koncem 19. století.
Ozdoby
Ozdoby všech druhů a tvarů dnes k tomuto svátku neodmyslitelně patří. Ale víte, jak vznikly a jak se vyvíjely?
Pokud se řekne staročeská ozdoba, určitě si nikdo z nás nepředstaví skleněnou, krásně a bohatě zdobenou kouličku. Podle ozdob, které si rodina mohla dovolit se poznalo, jak je situovaná. U chudších rodin, a také na vesnici převládaly ozdoby přírodní (které jsou i v dnešní době velmi oblíbené). Stromky vesnických obyvatel zdobily především skořápky ořechů, listy, květiny, sušené ovoce a samozřejmě nemohly chybět ani slaměné ornamenty a figurky. V měšťanských a bohatších rodinách se ve druhé polovině 19. století začaly objevovat ozdoby skleněné, ornamenty z perel a papírové ozdoby obalené v perličkách či barevném prášku.
Jmelí
S láskou a štěstím není spojená jen rozkvetlá třešeň a prvomájový polibek, ale také jmelí a polibek „vánoční“. Muž měl pod jmelím právo políbit ženu jakéhokoli věku, a ne nadarmo se říkalo „kdo se pod jmelím políbí, druhému se hned zalíbí“.
K Vánocům neodmyslitelně patří jídlo. Pojďme se podívat, co se kdysi jedlo a jaké zvyky ve stravování přetrvaly dodnes.
V období Vánoc se všichni pečlivě připravujeme na Štědrý den, a přípravu nezanedbávali ani v dobách minulých. Soustředili se však spíše na přípravu pokrmů, než na výzdobu a shánění dárků. Několik dnů před Vánocemi se upekl chléb a vánočky. A byly to takové vánočky, jaké známe dnes, plné mandlí, hrozinek a dalších příměsí. Bohatá pak bývala především štědrovečerní večeře, a to u rodin ze všech vrstev společnosti. Klasické a tradiční pokrmy však najdeme především na vsi. Pojďme tedy ochutnat nějaké dobroty z vesnické štědrovečerní tabule.
- Asi si těžko představíte jinou rybu spojenou s Vánocemi než kapra. Věděli jste, že na štědrovečerní tabuli se objevil až na přelomu 19. a 20. století? Ohlédneme-li se do historie, tak například v 16. a 17. století byl kapr považován za tzv. postní jídlo, a tudíž na štědrovečerní tabuli chyběl. V 19. století se kapr objevil v měšťanských rodinách, ve století 20. pak na vesnicích.
- Na tradiční tabuli pak nechyběly různé kaše, „kuba“, hodně luštěnin, houbové omáčky, sušené a vařené ovoce. Lidé věřili, že pokud na Štědrý den sní velké množství luštěnin, nebudou hladovět celý rok.
Z moderních domácností se vytratili především zvyky a rituály, které doprovázely celé vánoční svátky (nejen Štědrý den). Pojďme si některé z nich připomenout.
Rozkrojené jablko
Určitě si pamatujete, že jste jako děti krájeli u štědrovečerního stolu jablko a s napětím jste očekávali, že uvnitř najdete hvězdičku. Víte ale proč? Rozkrojený jádřinec ve tvaru hvězdy není totiž jen vánočním symbolem, ale předpovídal, že rodina bude další rok zdravá a šťastná, pokud se místo hvězdy objevil křížek, předpověď znamenala, že někdo zemře.
Lodičky ze skořápek
Každý člen rodiny si vzal ořechovou skořápku, dal do ní svíčku a pustil skořápku na vodu v misce. Pokud se lodička udržela nad vodou, dotyčný zůstal doma, pokud se lodička potopila, odešel do světa. Asi nebude překvapením, že se jednalo o zvyk velmi rozšířený mezi svobodnými chlapci a děvčaty.
Lití olova
Roztavené olovo se vylilo do studené vody, kde vytvořilo obrazec. V těchto obrazcích a symbolech se potom hledaly odpovědi na otázky týkající se věcí budoucích. Nejčastěji se ptaly mladé dívky na to, jak se bude jmenovat nebo jak bude vypadat jejich milý. V olovu pak hledaly iniciály nebo dokonce tvář vyvoleného.
Házení střevíce
Jeden z nejlépe proveditelných zvyků, kterým se i dnes baví spousta lidí. Vezmete jakoukoli botu (v dřívějších dobách již zmíněný střevíc) a hodíte jí za záda směrem ke dveřím. Pokud bota dopadne špičkou ven ze dveří, znamená to, že se dívka v rodině brzy vdá. Tento zvyk lehce vyzkoušíte i dnes. Spousty zábavy můžete zažít v případě, že házíte směrem k proskleným dveřím. Ale co, střepy přece přinášejí štěstí.
Děláte něco z toho doma? Udržujete vánoční tradice? :)
Za TOMR,
Adriana
SOUTĚŽ:
Doufáme, že Vás naše vánoční články nejen zaujaly, ale také inspirovaly k vlastní tvorbě. Že jste si podle našeho návrhu vytvořili svůj originální adventní věnec a prostřeli vánoční stůl? Perfektní! A pokud jste se nepouštěli do odvážnějších aktivit a "jen" jste podle našich tipů zabalili dárky rodině a přátelům? Nevadí. Nás zajímá vše vánoční co vytvoříte na základě našich článků - a chceme to vidět!
Sdílejte na své zdi na Facebooku příspěvek (musí být v nastavení povolen pro veřejnost) s hashtagem #mojepravevanoce a přidejte k tomu svoji e-mailovou adresu. Odměna Vás nemine!
Na Štědrý den ve 12:00 se s kolegy rozhodneme, které 3 příspěvky nás nejvíc zaujaly (a překvapily) a hned po Vánocích odměníme jejich autory povánočním dárkem od TOMRu.
Těšíme se na Vaše Vánoce!
Zdroje obrázků a návodů: living.cz, hryprodivky.cz, idnes.cz, pixabay.com.
Všechna práva na obrázky a návody náleží jejich autorům (viz zdroje).
